„Přestat kouřit kvůli životnímu prostředí vůbec není špatný nápad. Tabák totiž ničí naše zdraví a životy i svým vlivem na prostředí, v němž žijeme. Ničí je pěstování tabáku, výroba a distribuce cigaret i odpad z toho všeho,“ uvádí prof. Eva Králíková, vedoucí Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN.
„Dopady užívání tabáku na životní prostředí zvyšují zbytečný tlak na již tak vzácné zdroje a křehké ekosystémy naší planety. To je zvláště nebezpečné pro rozvojové země, kde je většina tabákové produkce.Každou cigaretou, kterou kuřák vykouří, doslova spaluje zdroje, na kterých závisí naše samotná existence,“ konstatuje dr. Ruediger Krech, ředitel pro podporu zdraví Světové zdravotnické organizace (WHO).
Způsobů, jakým tabákový průmysl a užívání tabáku škodí životnímu prostředí, je celá řada. Pěstování tabáku přispívá k odlesňování, a to zejména v rozvojovém světě, kde se pěstuje 90 procent celosvětové produkce tabáku. Jako monokultura je tabák napadán různými škůdci a plísněmi, vyžaduje proto chemické ošetření včetně aplikace pesticidů, které kontaminují půdu. V rozvojových zemích jsou také často využívány chemikálie v rozvinutých zemích zakázané. Tabák navíc vstřebává z půdy více dusíku, fosforu a draslíku než jiné plodiny, čímž půdu vyčerpává. Celkem zabírá pěstování tabáku asi 5,3 milionu hektarů půdy. Například podle dat ze Zimbabwe by se na stejné rozloze dalo vypěstovat 19krát více brambor než tabáku – měřeno na váze.
Celosvětové dopady má pak také související roční produkce 84 megatun emisí CO2,spotřeba22 000 megatun vody nebo 62,2 petajoulů energie. Znamenalo to také 25 megatun pevného odpadu a 55 megatun znečištěné vody. To vše znovu většinou v rozvojových zemích, kde je nouze o půdu, vodu i potraviny, které by se tak mohly pěstovat místo tabáku.
Cigaretové oharky – malý, ale početný toxický odpad
Samostatnou kapitolou jsou pak cigaretové nedopalky. „Cigarety s filtrem se vyrábějí především od 50. let 20. století, kdy měly vzbudit dojem méně škodlivého kouření. Bohužel tomu tak není. Naprostou většinu toxických látek nezachytí a některé škodliviny v nich dokonce vznikají,“ vysvětluje prof. Králíková a dodává, že toxické jsou také oharky cigaret neboli „vajgly“. Jakkoli jsou oharky drobné, zabírá překvapivě velký podíl v odpadech například v ulicích nebo na plážích, a sice kolem 40 procent. Navíc rozložení cigaretového filtru v přírodě zabere kolem 12–15 let. Kromě objemu spočívá problém právě v tom, že oharky splňují kritéria toxického a ekotoxického odpadu.
Fakt, že kouření znečišťuje vodu, lze zjistit při analýze odpadních vod. Močí vyloučené metabolity tabáku mohou dát také poměrně přesný obrázek o jeho spotřebě. „Například rozdíly mezi koncentrací nikotinu a jeho metabolitů v odpadní vodě v pracovní dny a o víkendech není příliš velký, byť je o víkendech mírně zvýšený. Zajímavé je více než dvojnásobné zvýšení obsahu nikotinu a jeho metabolitů v odpadních vodách na Silvestra,“ říká Ing. Věra Očenášková z Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM, která se metodikou analýz metabolitů návykových látek zabývá již přes deset let.
Fakta o filtrech a nedopalcích
1. Rozložení cigaretového filtru v přírodě zabere kolem 12–15 let. Oharky jsou toxickým a ekotoxickým odpadem.
2. Jeden oharek znečistí až 500 litrů vody. Snadno je spolknou divoká zvířata – látky z oharků byly nalezeny v těle 70 % mořských ptáků a 30 % mořských želv.
3. Celosvětově kouří 1,1 miliardy lidí – to znamená 136 000 oharků každou vteřinu.
4. V přepočtu na 2 miliony českých kuřáků se spotřebou kolem 10 cigaret denně, je to 20 miliard oharků ročně, 5 500 000 denně, 230 000 každou hodinu a 63 000 každou vteřinu.
5. Oharky výše zmíněného celoživotního kuřáka, pokud by se dostaly do vody, by jí znečistily až 175 000 000 litrů.
6. Oharky tvoří kolem 40 % odpadu z ulic a pláží.
Zdroj: 1. LF UK
