Vědci z BIOCEV vyvinuli a patentovali unikátní inhalační lék proti COVID-19 a jeho mutacím

Lék s označením BAZE-X1 je primárně určen pacientům s těžkým průběhem onemocnění COVID-19 (SARS-CoV-2) nebo s dalšími vážnými respiračními nemocemi. Za jeho objevem stojí trojice vědců z Univerzity Karlovy a výzkumného centra BIOCEV – Karel Smetana, Jan Brábek a Milan Jakubek. Díky spolupráci s Fakultní Thomayerovou nemocnicí a společností Oxygen Biotech nyní probíhá fáze 2 klinických hodnocení i jednání se zahraničními partnery.

Účinnou látkou BAZE-X1 je bazedoxifen, který patří k jednoduchým molekulám pracujícím na principu blokace interleukinu-6 (IL-6), bílkovinné molekule zapojené do regulace imunitní reakce. IL-6 mimo jiné podporuje vznik a rozvoj zánětu.
Důležitost IL-6 pro zánět i nádorovou progresi již více než deset let studuje tým profesora Karla Smetany Jr. (1. LF UK – BIOCEV), v úzké spolupráci s týmem profesora Jana Brábka (PřF UK – BIOCEV), který přišel s nápadem použít bazedoxifen jako lék na onemocnění COVID-19.
„IL-6 je klíčový interleukin pro invazivitu nádorových buněk, ale také pro cytokinovou bouři u některých závažných virových infekcí, včetně covidu-19,“ uvedl prof. Jan Brábek s tím, že látka bazedoxifene by tedy měla bránit fatálním komplikacím COVID-19. „Jako akutnímu syndromu dechové tísně, se kterým souvisí většina úmrtí,“ dodal.
Milan Jakubek z Laboratoře medicinální chemie (1. LF UK – BIOCEV) posléze vytvořil novou rozpustnou formulaci bazedoxifenu, nutnou pro inhalační podání, které umožňuje léčit přímo nejvíce zasažené plíce pacientů. Povedlo se mu to jako prvnímu vědci na světě — do té doby byla známa pouze pevná léková forma bazedoxifenu.





Strukturní vzorec molekul bazedoxifenu

Původci patentu jsou vědečtí zástupci Přírodovědecké fakulty UK a 1. lékařské fakulty UK. Podle nich lze do budoucna uvažovat také o rozšíření působnosti látky do oblasti neurodegenerativních chorob (Parkinsonova, Alzheimerova choroba), některých neinfekčních difusních plicních procesů (progredující plicní fibrózy různého původu, sarkoidóza) či konkrétních druhů nádorů.
Podpis smlouvy o převodu patentu mezi společností Oxygen Biotech a Charles University Innovation Prague (CUIP). Vlevo zástupce společnosti Oxygen Biotech Tomáš Pacák, vpravo Otomar Sláma, předseda správní rady CUIP.
Profesorka Martina Koziar Vašáková z Pneumologické kliniky 1. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice předpokládá, že řada poškození plicní tkáně z různých příčin (viry, bakterie, toxické látky, léky) může vést k uniformnímu difusnímu poškození plic, obdobnému jako u COVID-19.

„Různé příčiny tedy mohou vést k obdobné nepřiměřené reakci imunitního systému a fatálním důsledkům pro plicní tkáň. Inhalační bazedoxifen, který obecně tlumí tuto hyperreaktivitu imunitního systému, by tedy mohl pozitivně ovlivnit nejen fatálně se vyvíjející COVID-19, ale i ostatní plicní procesy vyvolané jinými infekcemi nebo fyzikálními či chemickými poškozeními,“ vysvětluje profesorka Vašáková.
Další vývoj BAZE-X1 ve spolupráci s BIOCEV a financování klinického hodnocení má na starosti biotechnologický start-up Oxygen Biotech. Koncem října se vědci z BIOCEV i zástupci společnosti zúčastnili mezinárodní odborné konference ve Spojených Arabských Emirátech. Výsledkem je řada jednání o potenciální spolupráci se zahraničními partnery.
„Trh v oblasti léků a vakcín proti onemocnění COVID-19 (SARS-CoV-2) v USA a Evropě je dobře saturován. Existují ale regiony, které v průběhu pandemie měly nedostatek léčivých přípravků, a to mělo tvrdý zdravotní i socio-ekonomický dopad na jejich obyvatele. Důvodem byly jednak celosvětové výpadky výroby a zásobování, ale také např. vysoká cena léků,” říká Jiří Nižňanský, spoluzakladatel společnosti Oxygen Biotech, s tím, že právě tyto regiony jsou ve středu zájmu společnosti, přičemž právě pro ně mohou být výhodou levné výrobní náklady BAZE-X1.„Zároveň objevujeme možnosti využití BAZE-X1 pro léčbu postcovidového syndromu, který dle WHO ohrožuje až 125 milionů lidí na světě. Kdybychom uspěli, můžeme nabídnout all-in-one léčivý přípravek nejen pro léčbu, ale také pro vypořádání se s následky onemocnění COVID-19 (SARS-CoV-2),” doplňuje Jiří Nižňanský.

1. LF UK