Začínají ráno kolem šesté a končí v sedm večer. „Infekčního odpadu odvezeme denně v průměru dvě tuny, myslím, že většina zaměstnanců nemocnice vůbec netuší, že bez naší práce by neměli na klinikách léky, zdravotnický materiál, labochemikálie, pacienti jídlo, parenterální výživu na celý týden až do domu, nebyly by vyměněné počítače ani další technika,“ vypočítává Ing. Ladislav Zach, DiS., vedoucí Odboru dopravních služeb Technicko-provozního úseku VFN.
V Odboru dopravních služeb pracuje asi 125 zaměstnanců, z toho 45 řidičů a 5 závozníků patří do Oddělení hospodářské dopravy VFN. Naprostá většina řidičů si svou agendu řeší sama, jsou si vlastně řidičem i závozníkem v jednom, ve dvojici pracují jen ti, co jezdí s infekčními odpady, ti, co rozvážejí stravu pro pacienty na všechny kliniky VFN, a ti, co řeší výluky (odvoz elektroodpadů, nábytku). „Máme stálé sehrané týmy, záleží hlavně na osobní souhře a vzájemné kolegialitě,“ říká se stále zvonícím telefonem v ruce Jiří Rašpl, vedoucí hospodářské dopravy.
Začíná to denním rozpisem
„Řidiči si v šest ráno vyzvednou rozpis, podle kterého plní denní plán. Ten je v podstatě neměnný,“ vysvětluje Jiří Rašpl a dodává: „U nás platí svozové dny: strava a infekční odpady jsou běžnou rutinou, kterou jezdíme několikrát denně. Pravidelně rozvážíme zdravotnický materiál a léky. K tomu se přidává v pondělí a čtvrtek rozvoz parenterální výživy pro pacienty. Nejvíc zakázek máme ze 4. interní kliniky, kde zavážíme ambulantní pacienty a musíme jim týdenní dávky dopravit až domů, někdy i 80 kilometrů od VFN. Tito pacienti jsou našimi stálými klienty, spoléhají na nás.“
Plány a operativa: 60 na 40 procent
„Denně přicházejí mimořádné události a požadavky. Musíme je zakomponovat do logistického řetězce každodenních úkolů tak, abychom nenarušili pravidelný řád našich dodávek. Co zabere nejvíc času na dopravě? Telefonování a papíry,“ shodují se Ladislav Zach a Jiří Rašpl. „Jsme odbor, který řeší přibližně ze 60 procent plánovanou agendu a ve 40 procentech je to denní operativa. Snažíme se vyhovět ještě týž den, kdy dostaneme požadavek, ale ve sto procentech se to nedá. Máme omezený počet řidičů i vozového parku a jasné priority. Akce, které si můžeme naplánovat, jako například Den sester, Den dětí, Blesk Ordinace či Charitativní jarmark, jsou takovým bonbonkem.“
Obměňujeme vozový park, kolegy rozhodně ne
Předloni částečně oživili vozový park nákladních vozidel, v nemocnici jezdí dvě nové elektrododávky. „Snažíme se s náměstkem Jiřím Palou v nejbližším časovém horizontu nahradit auta se spalovacími motory osmi čistě elektrickými vozidly (4 na hospodářskou dopravu a 4 na žurnální službu). Je to nejen ekologicky vhodné a žádané, ale i ekonomicky výhodné,“ vysvětluje Ing. Zach a doplňuje: „Každá investice do vozového parku přináší benefity v podobě nižší spotřeby paliva, nižších servisních nákladů a tiššího provozu, což v nemocnici všichni vítají. V portfoliu se můžeme pochlubit osobními, dodávkovými a nákladními vozidly i pracovními stroji. Máme traktor, vleky, pracovní stroj Bellos, multikáru. Všechny stroje mohou zaměstnanci nemocnice potkávat v Kateřinské zahradě či jiných areálech VFN, třeba při úpravě zelených ploch. Jsme rádi, že se nám postupně daří vozový park omlazovat, nyní jsme přibližně v bodě nula a půjdeme do plusových čísel. Je to opravdu běh na dlouho trať,“ dodává Ing. Zach.
To rozhodně neplatí o zaměstnancích. „Spousta z nich tady pracuje léta a my jsme za to moc rádi. Kvalitní lidé nás neopouštějí, měli jsme řidiče sanitního vozu pana Jaroslava Trýba, který s námi vydržel 47 let. Práce v našem odboru je pestrá, rychle se projeví, zda to nováček zvládne, nebo ne. Areálů je hodně a některé jsou rozsáhlé a rozmanité, s mnoha zákoutími, je potřeba se rychle zorientovat v provozech, svozových plánech, přizpůsobit se operativě. Máme štěstí, ti, co jsme v posledních letech přijali, se osvědčili. Jsou rychlí, ochotní, dokáží se přizpůsobit logistickým změnám v denním plánu. Neodcházejí kvůli atmosféře a pracovní náplni. Někdy nás přece jenom někdo opustí, ale to když nejsme schopní konkurovat finanční nabídce, kterou dostanou jinde.“
Velké akce? Spíš řešíme každodenní rutinu
Vloni na podzim se ve dvoře autodopravy boural 23metrový železný komín a zaměstnanci autodopravy materiál odváželi do sběrných surovin. To bylo velké sousto. Dále pak zařizují rozvoz postelí po klinikách, výměnu přístrojové techniky. „Běžně stěhujeme až 100kilové předměty ve dvou lidech… Nebo akce Kulový blesk na začátku letošního roku. Přesun částí tří klinik v rámci nemocnice – na akci jsme měli objednanou stěhovací firmu, bez ní by to nebylo zvládnutelné. Ta nám pokryla zhruba 80 procent stěhování, zbytek jsme odvozili my. Každopádně nejsme vybavení na takové velké akce, ale řadu každodenních logistických částí stěhování jsme zajišťovali,“ vypočítává Ladislav Zach s tím, že takové velké akce se týkají všech úseků nemocnice. „Na zajišťování fungování provozu nemocnice se podílíme všichni.“
Terény komunikací a parkování, to jsou velké výzvy
„Povrchy komunikací jsou velkým tématem TPÚ,“ doplňuje Jiří Rašpl. „Už jen vyjet z areálu gynekologicko-porodnické kliniky s plně naloženým autem stravy pro pacienty je zážitek, i když v roce 2022 proběhla malá oprava příjezdové komunikace, tak to stejně nestačí. Tam se může odehrát spousta věcí, a to jsou kolegové na začátku rozvozu… To platí o většině komunikací, po kterých denně jezdíme. Kromě toho, že se auta ničí na kostkách či v jámách, neustále zastavujeme, brzdíme. Motory se nestačí zahřát a už se vypínají, roste spotřeba paliva… O možnostech průjezdu v hlavním areálu, parkování a nakládání odpadů nemluvě. To jsou stálé bolesti a výzvy, ke kterým se stavíme čelem každý den. Ale těší nás, když můžeme pomoci a snažíme se každému vyjít vstříc. A věříme, že si toho zaměstnanci nemocnice všímají.“
