Naše sestřička z Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie Miluše Plecerová vyhrála na plné čáře soutěž Sestra sympatie 2023. 8. března si ze slavnostního večera na pražském Žofíně odnesla kromě hlavního titulu i cenu Sestra sympatie 12. reprezentačního plesu sester Sestry na sál. Paní Miluše pracuje na oddělení neonatologie jako laktační poradkyně, ve VFN již působí neuvěřitelných 50 let. Jak vnímala průběh soutěže a jaký vztah má ke své práci? Naše královna sester se s námi podělila o své dojmy a zážitky…
Přiznám se, že jsem existenci soutěže Sestra sympatie vnímala jen okrajově z minulých let, kdy jsem podporovala účastnice nominované VFN. Loni v létě jsem dostala e-mail od náměstkyně pro ošetřovatelskou péči VFN s tím, že jsem nominovaná svými kolegyněmi. Nejprve jsem byla zaskočená a zpočátku jsem si vůbec nedovedla představit, že bych soutěž tohoto typu absolvovala. Nakonec mě však přesvědčila vrchní sestra neonatologie, která řekla, že mi věří.
Formality jako fotografie, video s medailonkem a odpovědi na daná témata jsem zasílala s velkou podporou mnoha zaměstnanců kliniky i VFN. Po začátku hlasování jsem cítila další ohromnou vlnu podpory. Mnoho lidí se navzájem povzbuzovalo k hlasování, a to včetně vedení kliniky a celé VFN i mých blízkých. Pak nastalo první celodenní setkání se všemi účastnicemi soutěže a už za tento jediný den jsem zjistila, že jsem v úplně mimořádné společnosti skvělých osobností, úžasných profesionálek a nádherných sestřiček. Celý den byl bezvadně zorganizovaný, zakončený příjemným setkáním s porotou soutěže.
A v pátek 8. března nastal ten mimořádný den. Nemohu říct, že jsem byla předem nějak hodně nervózní, dokonce ani při denní zkoušce toho, co nás bude čekat při večerním finále na pódiu. Já jsem si chtěla celou situaci jen hezky užít. Užít si další den s výjimečnými lidmi, s týmem vzájemně se podporujících kolegyň. V zázemí na Žofíně vládla až neuvěřitelná sounáležitost, absolutně bez známky soupeření a rivality. Vítězství bych přála každé jedné z mých spolusoutěžících. Tak moc by si to zasloužily. A mě ani ve snu nenapadlo, že bych mohla být úspěšná právě já.
Večer v sále, po začátku plesu, kdy jsme se řadily na nástup finále na pódium, na mě padla tréma. Při jmenném představování finalistek jsem při vyhlášení svého jména slyšela silné výkřiky podpory ze sálu a zahlédla jsem mnoho známých tváří z naší kliniky i vedení VFN. Rovněž se hlasitě projevovaly mé velké podporovatelky z neziskové organizace Nedoklubko, se kterými dlouhodobě spolupracuji.
To, že vítězství Sestra sympatie plesu potká právě mě, bylo neuvěřitelné a já jsem nebyla po vyhlášení schopná srovnat myšlenky a smysluplně reagovat na otázky moderátora. Korunka a šerpa… ach.
Vyhlášení Sestry sympatie roku jsem vnímala už plná emocí, kdy jsem v jednu chvíli měla v očích slzy a vzápětí jsem se smála na celé kolo. Slyšela jsem podporující radostný křik z části sálu, kde jsem měla svou klaku blízkých. A další korunka a další šerpa, je to sen… Gratulace a focení nebere konce, potkávám neznámé lidičky, kteří mi říkají, že přijeli z různých koutů republiky a že jsem byla jejich favoritkou. Pocit štěstí a radosti nebralo konce. Bonus ve formě krásných kytic a dárků jsem vnímala s velkým zpožděním.
Se všemi finalistkami jsme stále v kontaktu, téměř denně. Plánujeme společný víkend v letních měsících. Opravdu to bylo mimořádné setkání, což potvrzuje i to, že máme všechny zájem se i nadále setkávat. Věkem bych mohla být některým babičkou, většině matkou. A víte, jak mi říkaly? Víla Míla…
Za rok mi bude sedmdesát let. Věk ovšem určuje to, jak žijete, ne rok narození. Miluju svou práci a ono se to pozná. Je to harmonie, když práci děláte s radostí a zároveň máte možnost radost předávat. Ve VFN pracuji od maturity, je to už padesát let. Celý život mě provází práce s novorozenci, především s těmi předčasně narozenými. Byl to můj splněný dětský sen. Pokud bych se v novém životě měla znovu rozhodovat, nevolila bych jinak. Je to láska doslova na celý život, na všechny životy.
Miluše Plecerová
