Vždy ji bavilo pracovat na intenzivní péči, nyní je již 13 let součástí týmu resuscitačního oddělení urgentního příjmu na KARIM. Navíc je organizačně zodpovědná za výuku u předmětů První pomoc, První pomoc v praxi a Základy intenzivní péče, které učí, a dále učí i Ošetřovatelství na Ústavu teorie a praxe ošetřovatelství na 1. LF UK. „Chtěla jsem, aby byly pro mé studenty předměty zajímavé, atraktivní i lépe uchopitelné, tak se snažím jim zranění a situace ve výuce přiblížit co nejvíce realisticky a vytvářet i studijní interaktivní texty,“ vysvětluje Mgr. Petra Vilímová, která se věnuje také maskérství.
Ve VFN pomáhá při nácvicích traumaplánů maskovat figuranty. Když jsme viděli zranění při cvičení „Aktivní střelec“ na Klinice pracovního lékařství, nevěřili jsme, že není profesionální maskérka, tak byla její zranění věrná. „Mám štěstí, že mám skvělou a šikovnou kolegyni Mgr. Kateřinu Jankovcovou, o níž si myslím, že je jednou z nejlepších maskérek v Česku. Je to můj guru. To ona mi hodně pomohla se tuto profesi naučit,“ vysvětluje seznámení se svým koníčkem.
Pořádá kurzy první pomoci i pro rektorát a děkanát 1. lékařské fakulty, nově i pro zaměstnance Filozofické fakulty UK v Praze. „Baví mě moje práce, baví mě vymýšlet, jak jim to zatraktivnit, udělat zajímavé. Jak je motivovat, protože první pomoc je velmi důležitá.“
Nejtěžší zranění?
„V rámci kurzu simulované zranění vydrží pouze chvíli, je to pro efekt, pouze do doby, než studenti začnou zranění ošetřovat. Náročnější na vytvoření jsou větší zranění, třeba otevřené břicho po úrazu, střeva mimo tělní dutinu. Většinu materiálů si vyrábíme sami, krev, kosti z moduritu… Zároveň musíme figuranty na zranění připravit, aby věděli, jaké jsou příznaky, jak se mají chovat, co mají předstírat … Studenty to baví, naučí se lépe, co které zranění obnáší, jak je důležité komunikovat se zraněnou osobou a jak je jedna minuta opravdu dlouhá, když čekáte na příjezd RZP.“
Baví mě interakce se studenty
Při modulaci zranění Petře Vilímové pomáhá i její obor. Pracovala vždy na ARO, nyní je 13 let na oddělení Urgentního příjmu na KARIM. „Baví mě, že je to akční práce, setkáváme se zajímavými případy, člověk musí přemýšlet a neustále se něco nového učí. Naši pacienti jsou ve velmi těžkém stavu. Je nutné promýšlet techniku péče, každý postup ošetření ovlivňuje ten následující, spolupracovat, komunikovat. Na fakultě mě baví interakce se studenty, vymýšlení, jak nejlépe jim předat studijní látku, snažím se studenty vzdělávat především prakticky, hrou, simulací. Mám ráda obě svá zaměstnání a vzhledem k tomu, že se setkávám s velkým množstvím studentů z různých studijních oborů, přemýšlela jsem, jak bych to mohla využít, propojit a co bych mohla udělat více pro studenty a pro naši kliniku, kde se stejně jako všude potýkáme s nedostatkem personálu. Proto mám již druhým rokem volitelný předmět Základy intenzivní péče pro studenty všeobecného ošetřovatelství a všeobecného lékařství. V tomto předmětu dochází k propojení dvou oborů, které spolu musí umět úzce spolupracovat a komunikovat. Studenti se na předmět připravují formou e-learningového prostředí, následně máme spolu celý den praktické výuky, kdy si ukážeme, jak vypadá pacient v intenzivní péči, v simulovaném a bezpečném prostředí trénujeme péči o tohoto pacienta a akutní situace s kterými se mohou setkat. Pak s nimi mám praxi na naší klinice a doufám, že k intenzivní péči získají stejný kladný vztah a nadšení, které mám. Na ÚTPO máme tento rok první studenty, kteří úspěšně složili státní zkoušky, a z tohoto počtu již jeden ze studentů u nás pracuje na pozici sanitáře a stejně jako jeho spolužačka teď zvažuje, zda na naši kliniku nastoupí jako sestra. Takže jsou to takové první vlaštovky, je to určitý druh investice do budoucích kolegů a kolegyň, a i kdyby se nepovedlo, že nastoupí do naší nemocnice, na naši kliniku, mám vždy od nich velmi hezkou zpětnou vazbu.
