Akademický senát 1. lékařské fakulty UK bude nového děkana volit v pondělí 15. dubna na funkční období 2024-2028. O funkci se uchází dva kandidáti, a sice stávající děkan fakulty prof. MUDr. Martin Vokurka, CSc., a přednosta Stomatologické kliniky 1. LF UK a VFN prof. MUDr. Et MUDr. René Foltán, Ph.D., FEBOMS. Zeptali jsme se jich na motivaci, plány i spolupráci fakulty s VFN.
prof. MUDr. Martin Vokurka, CSc.
Proč jste se rozhodl znovu kandidovat na pozici děkana 1. LF UK?
Fakultu čekají velké projekty, Kampus Albertov, dostavba a rozšíření simulačního centra, další inovace výuky… nasazení a aktivita jsou nyní klíčové, aby fakulta neustrnula a dále se rozvinula. Běží a připravují se i další projekty z NPO. Se svými kolegy na většině věcí už pracujeme a vůle je dotáhnout a připravovat nové věci je velká.
Jak je podle Vás možné prohloubit nebo změnit současnou spolupráci s VFN? Jak hodnotíte její dosavadní průběh?
VFN je naše klíčová klinická základna. Měnit není třeba v zásadě nic, chceme dále pracovat společně, jak na výuce, tak hodně i na vědecké spolupráci. Usnadnit společné granty. Důležitý je pro studenty např. přístup do NISu, možnost stínovat lékaře i mimo vlastní výuku, zapojit se do kroužků či vědy na klinikách. Dosavadní průběh hodnotím výborně, vůbec VFN necítím jako cizí instituci. Samozřejmě něco je dáno tím, že naši učitelé jsou vaši zaměstnanci, ale cením si i spolupráce zaměstnanců jen VFN včetně nelékařského personálu. I ti jsou pro nás velmi důležití. Společně jsme ostatně rozjeli bakalářský program Všeobecné ošetřovatelství. A na úrovni vedení jsme se vždy dokázali korektně i přátelsky dohodnout.
Které první tři zásadní kroky směrem k VFN po svém nástupu uděláte? Co naopak dělat už nechcete/ co nevidíte jako perspektivní?
V případě mého zvolení bych rád pokračoval v našich dlouhodobých společných cílech. Díky vysoce kvalitní spolupráci splňujeme jednu ze základních podmínek rozvoje každé lékařské fakulty a fakultní nemocnice, a to je, aby spolu tyto dvě instituce vycházely. Bez toho by to nešlo! A je to samozřejmě vždy i o osobách děkana a ředitele. Ti spolu musí dobře kooperovat. A pokud si sednou tak, jako my dva s panem ředitelem VFN, tak potom si můžeme dovolit být optimističtí. Považuji za důležité, abychom prohlubovali i u našich zaměstnanců vnímání fakulty a nemocnice jako jednoho propojeného celku, a to, že oba tyto celky postupuji v souladu se zájmy obou organizací. Cíl máme totiž také společný, kvalitní výuku, vědu, a tím zajistíme i kvalitní léčbu. Toto musí vytvářet jeden celek a kontinuum, ať už je děkanem či ředitelem kdokoli. Samozřejmě také rád zajdu a pozdravím se s vedením VFN, postupně zase obejdu přednosty a navštívím třeba ranní hlášení, jako jsem dělával po celou dosavadní dobu. A v neposlední řadě vítám společnou chuť účastnit se různých akcí včetně společenských.
prof. MUDr. et MUDr. René Foltán, Ph.D., FEBOMS
Proč jste se rozhodl kandidovat na pozici děkana 1. LF UK?
Protože mi osud 1. LF UK opravdu leží na srci. A vidím, že bych mohl v její hlavní činnosti, což je výuka, zlepšit naši pověst. Pro budoucí uchazeče se stáváme fakultou, kterou si nechávají jako poslední, kam by chtěli nastoupit, až když se nedostanou jinam. Ze zkušenosti s transformací výuky studia zubního lékařství si myslím, že znám alespoň částečný recept, jak zvýšit klinické kompetence i studentů všeobecného lékařství. Dále cítím, že jsme přenechali náš leadership nejen v odborných, ale i společenských otázkách jiným a rád bych ho 1. LF UK vrátil. Je také třeba zlepšit naše vztahy s Rektorátem UK.
Zároveň jsem také klinik, a tak vím, jak je někdy obtížné skloubit náročnou klinickou práci s výukou mediků. Právě klinická výuka má být vyvrcholením práce se studenty na fakultě, ale rozhodně se jí nedostává dostatečná váha. Osobně jsem přesvědčen, že na tak velký počet mediků v klinických ročnících je počet výukových pracovišť malý. To vede k přetěžování již tak přepracovaných klinických pedagogů a ztrátě motivace mediků na stážích opravdu pracovat. Rád bych opravdu přesně definoval, co a kde a v jakém množství mediků se má učit. Musíme také zapracovat i na spoustě jiných věcí jako je struktura práce na děkanátu, PR, emancipaci výuky anglické paralelky a spoustě dalších. To jsou výzvy, které mne motivovaly k rozhodnutí kandidovat.
Jak je podle Vás možné prohloubit nebo změnit současnou spolupráci s VFN? Jak hodnotíte její dosavadní průběh?
1. LF a VFN tvoří přirozené partnerství nejen svou geografickou blízkostí, ale hlavně personální provázaností. Spolupráce ze strany VFN je opravdu příkladná. Naopak si myslím, že by 1. LF UK mohla VFN pomoci tím, že bude stále a na všech fórech zdůrazňovat její extrémní důležitost pro výuku mediků, ale také například pro postgraduální vzdělávání lékařů.
Které první tři zásadní kroky směrem k VFN po svém nástupu uděláte? Co naopak dělat už nechcete/ nevidíte jako perspektivní?
Byl bych rád, kdyby jeden z proděkanů měl v gesci právě koordinaci spolupráce s VFN. Dále si myslím, že je potřeba ze strany 1. LF UK více finančně podpořit, časově modifikovat a znova tak nastartovat MD-PhD. program. Ten by mohl zajistit nutný personální rozvoj pro obě instituce. V neposlední řadě bych rád využil velký synergický potenciál, které spojení třetí největší nemocnice v ČR s největší lékařskou fakultou nabízí při řešení vyjednávání se státní správou nebo například při získávání rozvojových projektů, ale není doposud dostatečně využíván.
