MUDr. Libor Zámečník, Ph.D., FEBU, FECSM, MBA již třetím rokem vede Sexuologický ústav, nově se stal předsedou Sexuologické společnosti ČLS JEP. Nastal čas trochu bilancovat, ale i povídat o dynamické době, kterou sexuologie zažívá, o proměnách pacientů i přístupu k intimním tématům.
Kudy se v poslední době ubírá váš obor? Vnímáte nějaké zásadní proměny?
Sexuologie je dnes ve velmi dynamickém období – mění se nejen samotní pacienti a jejich přání, ale i společenské klima, a konec konců i náš způsob práce. Zásadní proměna, kterou pozorujeme asi celospolečensky, je nárůst zájmu o sexualitu jako legitimní součást zdraví. Pacienti více mluví o intimitě, přicházejí s konkrétnějšími požadavky a očekávají otevřený a ze strany lékaře nehodnotící přístup. Častěji pracujeme s mladšími lidmi, ale i s partnery ve vyšším věku nebo pacienty po operacích, kteří chtějí zlepšit svou intimitu.
Zásadní proměnou je také zájem mladších pacientů, LGBT+ komunit a osob s genderovým nesouladem. Právě oblast transsexuality a genderových identit je v posledních letech mimořádně aktuální a vyžaduje nejen klinické know-how, ale i kultivovaný přístup.
Dále je patrný nárůst požadavků na individualizovanou péči – lidé očekávají, že jejich problém bude řešen nejen medicínsky, ale i s ohledem na psychologický, partnerský a někdy i spirituální kontext. Zároveň do oboru pronikají nová společensky citlivá témata jako asistovaná reprodukce u neheterosexuálních párů nebo dostupnost péče o transgender pacienty.
Daří se vám naplňovat plány, které jste si jako primář Sexuologického ústavu dal v roce 2023?
Upřímně řečeno – část ano, část zůstává výzvou. Jedním z mých hlavních cílů bylo propojit klasickou klinickou sexuologii s moderní urologií a reprodukční medicínou. Daří se nám ještě více integrovat péči o pacienty s poruchami sexuality do širšího medicínského rámce různých oborů ve VFN. Chtěl jsem také posílit psychosexuologickou péči, včetně skupinových terapií pro různé skupiny klientů, pracoviště více otevřít veřejnosti. Za poslední dva roky jsme spustili několik nových programů, posílili multidisciplinární tým a zvýšili dostupnost péče pro specifické skupiny pacientů. Zaměřili jsme se na zlepšení vykazování zdravotní péče pojišťovnám, protože to je také v rámci fungování zdravotnického zařízení zásadní.
Co vám za ty dva roky udělalo radost?
Mám radost z týmu, který mám možnost vést. Jsou to lidé, kteří svou práci dělají s odbornou precizností, ale i lidskostí. Díky pochopení vedení nemocnice jsme se od začátku roku 2023 rozrostli z 11 na 18 zaměstnanců, rozšířil se počet jak lékařů, tak psychosexuologů, a pokud by nám prostory dovolily, určitě bychom uměli svou péči ještě rozšířit…
Také mě těší zpětná vazba od pacientů a jejich partnerů. Každá změna, která vede k lepší kvalitě života, každý vztah, který se obnoví, každý člověk, který se přestane stydět za svůj problém, je potvrzením, že ta práce má hluboký smysl.
Těší mě i rostoucí zájem studentů a mladých lékařů o obor, což dává naději do budoucna.
Zároveň jsme se zaměřili na interní vzdělávání, účastníme se osvětových aktivit, odborných konferencí a snažíme se bourat tabu okolo sexuality. O dvě tiskové konference VFN, které se naší práce týkaly, byl velký zájem, a to včetně médií.
Co se naopak pořád nedaří prosadit?
Jedním z problémů sexuologie obecně je nedostatečné systémové klasifikování oboru jako mezioborové disciplíny. Stále bojujeme s tím, že sexualita je vnímána spíš jako „luxusní“ téma než jako běžná součást zdraví. Dostupnost psychoterapie je nedostatečná, navíc chybí dostatečný počet atestovaných sexuologů, což klade velké nároky na kapacity pracovišť našeho typu, a chybí dostupnost péče v regionech. Takže budeme rádi, pokud bychom i ve VFN (tak, jak o tom sní mnohé jiné obory), mohli už brzy mít více prostoru – například pro lékařský pokoj, psychoterapii ve skupinách atd. – ale díky podpoře vedení se blýská na lepší časy.
Je sexuologie atraktivní pro mladé lékaře?
Rozhodně začíná být. Zřejmě mladí kolegové oceňují, že jde o obor, který spojuje medicínu, psychologii i etiku, a práce s pacienty je různorodá, mezioborová. Zájem studentů medicíny o stáže na našem ústavu i o specializační přípravu roste, a to mě velmi těší.
Nově jste předsedou Sexuologické společnosti ČLS JEP. Jaké jsou vaše plány v této roli?
Tuto funkci beru se vší vážností a pokorou. Jsem rád, že mohu navázat na velká jména minulých předsedů, a také bych chtěl vyjádřit dík za to, co pro obor vykonali. Společnost si zaslouží více se otevřít odborné i laické veřejnosti, podporovat multidisciplinární dialog (psychiatři, psychologové, urologové, gynekologové,) a posílit edukaci v oblasti klinické sexuologie – může jít o interaktivní vzdělávací formáty, jako jsou workshopy, kazuistické semináře nebo online kurzy. Dále chci podporovat vědeckou činnost, vznik doporučených postupů a samozřejmě mezinárodní spolupráci. A to i v rámci grantů, které jsou mnohými institucemi nabízeny.
Je snazší prosazovat zájmy oboru z této pozice?
Zčásti ano. Pozice předsedy zřejmě dává možnost být slyšen na odborné i politické úrovni. Ale není to jen o pozici, je to o týmu, který společnost a její výbor tvoří. Můžeme se více podílet na diskusi o systémových změnách, legislativě nebo financování péče. Ale zároveň je to závazek – nejen hájit zájmy oboru, ale i kultivovat diskusi, hledat shodu a reprezentovat sexuologii jako seriózní, vědecky ukotvený a respektovaný obor.
Je potřeba měnit něco v práci odborné společnosti?
Sexuologie si zaslouží být rovnocenným partnerem ostatním medicínským specializacím. Myslím, že bychom měli být viditelnější, otevřenější a důslednější v prosazování odborných standardů. Chci podporovat mladé kolegy a vytvořit prostor pro sdílení zkušeností napříč generacemi. Potřebujeme více propojit regionální pracoviště. Měli bychom bořit mýty o tom, že sexuologie je něco „okrajového“ nebo „nepotřebného“.
A nakonec něco osobního: jak stíháte takové pracovní tempo? A dělá vám obor stále radost?
Jak se říká moderně: je to výzva. Když vás práce baví, nejste unavení, jen někdy příjemně vyčerpaní… Aspoň se to tak říká. V sexuologii jsem aktivní mnohem kratší dobu než v urologii, možná proto mě tento obor stále naplňuje a já se učím, naštěstí mám okolo sebe mnoho inspirativních kolegyň a kolegů. Mění se doba, mění se pacienti, ale podstata zůstává: snaha pomoci lidem žít kvalitní, důstojný a zdravý život v oblasti, o které se často mlčí.
