17. listopad je pro Čechy významným státním svátkem, ale už ne všichni vědí, že tento den je již 11 let Světovým dnem předčasně narozených dětí (World Prematurity Day). Poprvé se slavil v roce 2008 díky evropské rodičovské organizaci (European Parent Organizations) a následně záštitu převzala EFCNI (European Foundation for the Care of Newborn Infants). Od roku 2011 je tento den uznáván celosvětově.
U nás V ČR se tento svátek slaví od roku 2010 díky společnosti Nedoklubko (www.nedoklubko.cz), která je zakladatelským členem mezinárodní organizace EFCNI. Nedoklubko pravidelně pořádá akce a konference pro odborníky z neonatologických oddělení. Letošní kulatý 10. ročník oslav byl kvůli pandemii naprosto specifický a plánované akce se mohly uskutečnit jen v jednotlivých centrech.
Šance i pro děti narozené ve 22. týdnu gravidity
Podle Světové Zdravotnické Organizace se ročně předčasně rodí kolem 15 miliónů novorozenců (před ukončeným 37. týdnem těhotenství). Toto číslo značí více než jednoho nedonošeného novorozence na 10 narozených dětí celosvětově. Je to závratné číslo, které si jen málokdo z nás dovede představit v reálném životě. Zároveň řada z nás má ve svém okolí někoho, kdo byl vystaven předčasnému porodu nebo nějakým komplikacím spojeným s těhotenstvím. Vždyť asi 1 milion předčasně narozených dětí umírá na komplikace předčasného porodu. Na celém světě je v neonatologické společnosti stále diskutováno téma viability plodu a hranice se stále posouvají až k extrémním číslům. Umíme zachránit i novorozence narozené ve 22. týdnu těhotenství s porodní váhou okolo 400–500 gramů.
Podpora rodiny v náročné životní situaci
Pro rodiče předčasně narozených dětí je WPD vyjádřením uznání a podpory ve velmi náročné životní situaci. Tou někteří procházejí po několik let, někdy i celý život. Všichni rodiče těchto malých miminek si zaslouží obdiv a úctu za jejich odhodlání postavit se této výzvě a za jejich trpělivost na dlouhé cestě za úspěchem a to ať je jakkoli velký. Den po dni přichází rodiče na jednotku intenzivní péče ustaraní a s obavami, jak na tom jejich miminko je. Zoufalou otázku: „Co mohu pro své miminko udělat?“ slýcháme často a odpověď není jednoduchá. Vždycky ale najdeme povzbuzující slova, kterými se všichni snaží rodiče podpořit. Po celou dobu pobytu jejich potomka na JIRP i na lůžkách intermediální péče. Cesta je mnohdy opravdu dlouhá, i řadu měsíců. Tudíž milí rodiče, vážíme si Vás za vaši trpělivost a ochotu spolupracovat na našich odděleních a všem přejeme veselé návraty domů i s vašimi miminky.
Pomoc na dlouhé a náročné cestě miminek do máminy náruče
Dalšími oslavenci jsou samozřejmě naši malí pacienti, kteří bojují mnohdy o holý život a projdou si mnohá úskalí v prostředí, které není nikdy tak krásné, jako u maminky v bříšku. Musí zažívat mnoho výkonů a manipulací, mají na sobě elektrody snímající akci srdíčka, zásobení tkání kyslíkem, masku od podpory dýchání, nebo třeba centrální žilní katetr, kterým podáváme výživu. Manipulace jsou pro ně nepříjemná i bolestivá zkušenost, přesto, že se tým lékařů a sester snaží všemožně miminkům ulevit a pomoci jim s adaptací do života. Stejně jako pro rodiče, je i pro miminka tato cesta velmi dlouhá a náročná. Ne vždy se daří vše napoprvé a bez komplikací a miminka s námi tráví několik měsíců do možného přeložení k mamince na oddělení intermediální péče nebo k propuštění. Jen pro zajímavost, mezinárodní úzus je propouštění miminek předčasně narozených po dosažení alespoň 36. ukončeného týdne a váhy okolo 2 kg. Představme si tedy novorozence narozeného ve 23. týdnu s porodní váhou kolem 500 gramů, jak dlouhou cestu musí ujít. Minimálně 13 týdnů a musí přibrat asi 1500 gramů, aby mohlo jít domů. Vážená miminka do dlaně, přejeme všem co nejpřímější cestu domů v naší péči bez komplikací a následků do dalšího života.
Poděkování zdravotníkům za boj o křehké životy
V neposlední řadě je tento den určen všem, kteří se o tato miminka a rodiče starají od samého počátku až do několika let po propuštění. Šikovné ruce sestřiček a lékařů na všech novorozeneckých odděleních jsou nedílnou součástí budoucnosti těchto malých pacientů a zaslouží si velké díky za jejich trpělivost a jemný přístup v každodenní péči. Nejsou jen veselé dny, kdy se daří vše, jak si představujeme. Máme dny, kdy se snažíme udělat pro naše malé pacienty nemožné, abychom jim zachránili jejich křehké životy, nevzdáváme se do poslední chvíle a bojujeme s nimi a za ně. Milé sestřičky a lékaři neonatologických oddělení, Vám patří dík za každodenní boj za malá miminka, za rozhodování v péči o ně, za podporu rodičů a celých rodin v těchto těžkých situacích, za milá slova i slzy, které i nám někdy ukápnou, když se nedaří, jak bychom si představovali.
Purpurová vyjadřuje veliké díky!
Díky projevuje mnoho organizací na celém světě, nejen slovem, ale i činy. Podpora jednotek intenzivní péče, oslavy v barvách purpurové, významné budovy nasvícené fialovou barvou po celém světě. Oslavy, happeningy, konference a vše na počest statečných bojovníků ze všech zmíněných skupin. Až příště uvidíte 16. listopadu (v ČR díky státnímu svátku 17. 11. slavíme o den dříve) nasvícené budovy do purpurova, a není jich po ČR málo (letos 29 budov), budete už vědět, že patří našim statečným miminkům do dlaně a jejich blízkým z řad rodiny i zdravotníků!
Zuzana Tomášková, BSc DiS. NNP RN
Zdroje: WHO, EFCNI, Nedoklubko
