V posledních desítkách let dochází k výraznému celosvětovému nárůstu krátkozrakosti. V Asii je krátkozrakých až 95 % dospívajících, v Evropě a v USA až okolo 50 %. Podle WHO bude v roce 2050 až 50 % celosvětové populace krátkozraké a tento stav hodnotí jako počínající pandemii. Je to dáváno do souvislosti s nárůstem činnosti s viděním do blízka a snížením doby strávené na denním světle. Proto se pozornost očních lékařů na celém světě obrací k této problematice a možnostem jejího ovlivnění.
Krátkozrakost (myopie)
Krátkozrakost je oční vada, při které se paprsky vstupující do oka nesbíhají v centru sítnice, ale před ní. Tento stav je většinou daný tím, že oko je nadměrně dlouhé, což se růstem těla – nejčastěji v pubertě ‒ postupně dále zhoršuje. Obraz je rozmazaný a dítě potřebuje brýle, aby dobře vidělo.
Krátkozrakost je daná v první řadě geneticky. Dítě, které má oba rodiče krátkozraké, má až třikrát vyšší pravděpodobnost, že bude mít tuto vadu také. Ke vzniku a progresi přispívají i faktory prostředí ‒ dlouhodobá práce na blízko, krátký pobyt na denním světle. Vyšší krátkozrakost (nad 5 dioptrií) má větší pravděpodobnost očních nemocí v dospělosti, jako je šedý a zelený zákal a změny na sítnici, které mohou být až zrak ohrožující. Procento těchto závažných očních komplikací se výrazně zvyšuje s nárůstem dioptrií a pacientovi může značně snížit kvalitu života a jeho socioekonomické uplatnění ve společnosti.
Léčba krátkozrakosti
V současné době se krátkozrakost řeší pouze nasazením brýlí a pravidelným sledováním. Pokud dochází k výraznému a velmi rychlému nárůstu dioptrií, je možností pouze operace v celkové anestezii, kdy se obal oka zpevňuje, aby nedocházelo k dalšímu růstu oka do délky (tzv. skleroplastika). Cílem lékařů a vědců je nalézt metodu, jak zpomalit nárůst krátkozrakosti u dětí konzervativním (nechirurgickým) způsobem. V posledních přibližně 40 letech bylo provedeno mnoho studií a nejefektivnější a nejúčinnější metodou se jeví použití nízkoprocentních atropinových kapek. Nejrozsáhlejší analýzu proběhlých studií předložila Americká oftalmologická asociace. Jedná se o meta-analýzu 16 různých postupů provedených celkem na 5422 očích. Její výsledky potvrdily statisticky významný efekt pouze u dlouhodobé aplikace vysoce zředěného atropinu.
Z režimových opatření je doporučeno zvýšit dobu strávenou venku na denním světle a snížit dobu činnosti do blízka – mobily, tablety, ale i čtení a drobné ruční práce. Po přibližně 30 minutách činnosti do blízka je doporučeno uvolnit pohled do dálky (z okna) alespoň na několik minut.
Nízkoprocentní atropinové oční kapky
Atropinové kapky v koncentraci 1,0 % a 0,5 % jsou na oční použití v ČR schváleny a používány buď jednorázově k vyšetření, nebo i dlouhodobě k léčbě (např. při komplikované tupozrakosti). V těchto koncentracích způsobí rozšíření zornice a uvolnění vnitřních očních svalů. Studiemi bylo jednoznačně zjištěno, že tyto kapky zároveň při dlouhodobém užívání snižují nárůst krátkozrakosti. Mechanismus účinku není ještě zcela objasněn, ale pravděpodobně je to způsobeno snížením růstu oka do délky. Při těchto koncentracích byly ale děti výrazně omezeny nežádoucími účinky ve smyslu rozšířených zornic (světloplachost) a poruchy zaostřování do blízka (omezení čtení). Zároveň po vysazení kapek docházelo k opětovnému nárůstu dioptrií, a to výraznějšímu než před nasazením (tzv. rebound fenomen). V dalších studiích byly proto zkoušeny různé nižší koncentrace atropinových kapek, až se dospělo k nyní nejčastěji používaným koncentracím od 0,01 %‒0,05 %, které způsobují minimum nežádoucích účinků a také je pozorován stabilnější efekt i po vysazení léčby. Ukončené studie jsou zatím pouze v asijských zemích, kde se kapky již rutinně používají několik desítek let. V současné době probíhají evropské studie na bělošské populaci v Irsku, ve Velké Británii a v Austrálii.
Oční klinika VFN nyní nabízí účast ve studii MARS. Je to randomizovaná, dvojitě zaslepená a placebem kontrolovaná multicentrická studie účinnosti a bezpečnosti vysoce ředěného atropinového collyria při zpomalování rozvoje krátkozrakosti u dětí.
Studie se týká dětí ve věku 6‒12 let (při zařazení na podzim 2021 dítě může dosáhnout maximálně 12 let) a s vadou maximálně do hodnoty 4,75 dioptrie, dále bez očního dlouhodobého onemocnění, bez šilhání a v celkově zdravém stavu.
O studii MARS najdete více v přiloženém informačním letáku. Studie bude zahájena na podzim 2021, ale aby bylo možné Vaše dítě zařadit, je nezbytným prvním krokem mít změřenou délku oka – a to do konce května 2021. Nárůst délky oka za 6 měsíců je základním kritériem pro zařazení do studie. Pokud délka oka narůstá, zhoršuje se i krátkozrakost a Vaše dítě je tedy do studie vhodné, pokud délka zůstává stejná, nebo narůstá jenom minimálně, krátkozrakost se nezhoršuje a není třeba žádná speciální léčba – tedy ani zařazení do studie.
Měření délky oka není nijak zavazující, do studie dítě vstoupí až po splnění všech kritérií a podpisu informovaného souhlasu rodičem. Pokud ale dítě nebude mít délku oka na jaře 2021 změřenou, nebude ho možné na podzim do studie zařadit.
Měření délky oka je rychlé a bezkontaktní měření, které nevyžaduje kapání žádných kapek.
Měření je možné podstoupit na Oční klinice Všeobecné fakultní nemocnice, U nemocnice 2, Praha 2, pavilon A6, bez objednání, Po‒Pá 8‒15 hodin. Po příchodu na kliniku se nahlásíte v oční kartotéce, kde Vám bude vystavena karta. Poté půjdete na dětskou ambulanci, kde nahlásíte sestře, že jdete pouze na změření délky oka pro studii MARS.
Zaznamenejte si prosím datum vyšetření, je třeba, abyste se na opakované měření dostavili po 6 měsících od prvního měření (ideálně cca o týden dříve než za 6 měsíců). Podruhém měření na podzim 2021 lékař zkontroluje nárůst délky oka za 6 měsíců a zhodnotí, jestli je možné dítě do studie zařadit. Pokud ano, budete telefonicky kontaktováni a dostanete termín vyšetření na naší klinice.
MUDr. Marta Korbasová
Kontaktním lékařem ke studii MARS je as. MUDr. Marta Korbasová, Dětské oční centrum VFN, tel: 224962346, nejlépe přes mail marta.korbasova@vfn.cz
