Vítězka ankety Zaměstnanec roku 2020 v kategorii Sestra v ambulanci Mgr. Markéta Fialová vede tým ambulantních sester Centra pro intervenční terapii motorických poruch Neurologické kliniky VFN a 1. LF UK. „Díky vrozené empatii na ni pacienti nedají dopustit, svým nasazením, organizačními schopnostmi, a především svou odbornou způsobilostí je zásadní hnací silou lékařského, sesterského a nelékařského týmu centra, které by bez její přítomnosti jen velmi těžko fungovalo,“ zdůvodnil její nominaci prof. MUDr. Robert Jech, Ph.D.
Ona sama k volbě profesní cesty říká:
Zdravotní sestrou jsem chtěla být už odmala, protože jsem vyrůstala ve zdravotnické rodině. Tím, že jsem byla od útlého dětství obklopena příběhy a osudy nemocných lidí, přišlo mi toto povolání velmi zajímavé a atraktivní. Babička navíc učila na zdravotnické škole, takže jsem měla velký vzor a zároveň i možnost pohledu z druhé strany. Svoji roli také sehrála tehdejší sesterská uniforma, která byla krásná a slušela opravdu všem zdravotním sestrám.
Jak jste se dostala do VFN?
Vyrůstala a studovala jsem ve Frýdku-Místku a vždy jsem byla trochu dobrodružné povahy. Když se po absolvování střední zdravotnické školy objevila možnost ucházet se o místo v pražském IKEMu, neváhala jsem ani minutu a společně s kamarádkou jsme vyrazily prvním vlakem do Prahy. V IKEMu to tehdy nakonec nevyšlo a my jsme se zklamané vracely pomalu na nádraží. Řekly jsme si ale, že když už jsme jednou v Praze, tak se přece jen tak nevzdáme a pokusíme se najít jiné místo. Měly jsme obrovské štěstí, že nás náhodní chodci odkázali na VFN a tehdejší hlavní sestru Annu Chrzovou. Ta se k nám zachovala velice přátelsky a nabídla nám místo na neurologii. To bylo v roce 1992 a jednalo se o osudovou náhodu, protože tehdy jsem o neurologii ještě mnoho nevěděla. Postupem času jsem jí ale zcela propadla a od té doby, s pětiletou pauzou mezi mateřskými dovolenými, pracuji na neurologii ve VFN dodnes.
Co vás na vaší profesi nejvíc baví a naplňuje?
Práce v našem centru je opravdu pestrá a různorodá. Každý den je něčím unikátní a stále se setkáváme s novými situacemi a požadavky na jejich řešení. Jsem vděčná za možnost se neustále vzdělávat a zkoušet si nové zajímavé věci. Nemám totiž ráda stereotyp, a to naštěstí v našem centru opravdu nehrozí. V neposlední řadě mám ráda práci s lidmi a největší uspokojení mi pak přináší pozitivní zpětná vazba od pacientů a jejich rodin. Když je pozitivně naladěný i celý tým, tak je to pro mě práce snů.
Jak jste vnímali v centru loňský rok, jak ovlivnil vaši práci?
Byla to velká nejistota a komplikace, které jsme se museli neustále přizpůsobovat. Operativně jsme vymýšleli, jak zachovat provoz centra tak, abychom v maximální míře zachovali péči o naše pacienty.
Najdete na pandemii nějaká pozitiva?
Ověřili jsme si, že jsme schopni dobře fungovat jako kolektiv a poskytovat potřebnou péči i v krizových podmínkách.
Jak vnímáte ocenění Zaměstnanec roku?
Velmi mě to překvapilo a vážím si toho. Beru to jako ocenění nejen mé osoby, ale hlavně celého našeho týmu. Bez něj by to vůbec nebylo možné.
Co byste přála svému týmu a celé nemocnici do dalších let?
Samé spokojené pacienty a zaměstnance 😊.
Co vám osobně vždycky udělá radost?
Ráda trávím čas s rodinou. Vyrůstala jsem v blízkosti hor, ráda se do nich vracím. Také ráda relaxuji s hudbou nebo u dobrého filmu. Můj velký koníček je cestování, což je v tomto období, bohužel, komplikované.
