To jsou otázky, které skloňuje již dlouhé měsíce řada zaměstnanců naší nemocnice. Požádali jsme proto vedoucí Oddělení nemocniční hygieny VFN MUDr. Markétu Korcinovou o odpovědi.
Karanténa je jedním z protiepidemických opatření, které se nařizuje v zájmu ochrany veřejného zdraví v situacích, kdy je třeba po určitou dobu oddělit od ostatních osob jedince, který je dosud „zdravý“, ale byl během inkubační doby v kontaktu s infekčním onemocněním, nebo který pobýval v místě, ve kterém šíří nákaza, a stal se tak „podezřelým z nákazy“. Během této doby je sledován jeho zdravotní stav a je laboratorně vyšetřován. Smyslem opatření je včas odhalit, případně vyloučit nákazu jedince a omezením jeho kontaktu s okolím v době, kdy hrozí šíření nákazy, tomuto šíření zabránit.
Aktuálně se „karanténa“ nařizuje v souvislosti se šířením viru SARS-CoV-2. Nařizuje se osobám, které byly v epidemiologicky významném kontaktu s případem COVID-19. Trvá minimálně 7 dní a podmínkou k jejímu zrušení je negativní výsledek laboratorního vyšetření viru SARS-COV-2 testem RT-PCR provedený mezi 5.‒ 7. dnem od posledního dne rizikového kontaktu (v případě kontaktu ve společné domácnosti mezi 5. – 7. dnem od data prvního pozitivního výsledku testu osoby ve společné domácnosti).
Pokud se po dobu karantény objeví některý z klinických příznaků (například teplota 37 °C a více, suchý kašel, obtíže s dýcháním, ztráta chuti a čichu, bolesti v krku, hlavy, zad, svalů nebo kloubů, únava, méně často zažívací obtíže), je třeba absolvovat vyšetření RT-PCR i dříve než je stanovený termín (5. – 7. den). Je-li výsledek pozitivní, nařizuje se izolace, je-li negativní, je třeba kontaktovat praktického lékaře, který stanoví další postup. V případě indikace dalšího testu se doporučuje dodržet rozestup mezi dvěma RT-PCR testy alespoň 3 dny.
Karanténa trvá 14 dní pouze v případě, že osoba v epidemiologicky významném kontaktu nepodstoupí v době trvání karantény RT-PCR test.
Karanténa osob v rizikovém kontaktu je obdobou izolačního režimu u pozitivně testovaných, v obou případech představuje proces „separace jedince od okolí“ a dodržování opatření, která mají zabránit šíření viru.
Karanténa se dle platných opatření nenařizuje osobám, u nichž uplynula lhůta minimálně 14 dní od dokončené vakcinace proti COVID-19, a dále osobám, které v posledních 180 dnech prodělaly laboratorně potvrzenou nákazu virem SARS-CoV-2. Výjimku mají též neočkovaní zdravotničtí pracovníci, o kterých jejich nadřízený rozhodne, že jsou nezbytní pro zajištění poskytování zdravotních služeb, a kteří nemají klinické příznaky nemoci COVID-19. Mluví se potom o tzv. „pracovní karanténě“, kdy nezbytný zdravotník může i po rizikovém kontaktu pracovat, avšak za mimořádných podmínek. Mimo práci se na něj však vztahuje karanténa a s ní spojená omezení.
Závěrem je třeba zmínit, že všechny osoby bez ohledu na to, zda jsou či nejsou očkovány, by měly sledovat následujících 14 dní od epidemiologicky významného kontaktu svůj zdravotní stav, dodržovat preventivní opatření, kterými jsou ve vnitřních prostorách zdravotnického zařízení zejména používaní ochrany dýchacích cest a správné provádění hygieny rukou, a v případě objevení se příznaků nemoci zůstat doma, kontaktovat svého praktického lékaře a uvědomit nadřízeného. U očkovaného zaměstnance, který s pozitivně testovaným sdílí společnou domácnost, se nově nařizuje i vyšetření RT-PCR testem v době mezi 5. ‒ 7.dnem od data prvního pozitivního výsledku testu společně žijící osoby.
V jakém režimu pracují očkovaní a neočkovaní zaměstnanci VFN při kontaktu s nemocným?
Režim práce očkovaných, kteří přicházejí do kontaktu s nemocnými COVID-19, se neliší od režimu práce neočkovaných. Všichni zaměstnanci by měli při kontaktu používat osobní ochranné pracovní prostředky, které mají zaručit jejich vlastní bezpečnost a eliminovat riziko nákazy a jejího šíření. Samozřejmostí by pak měla být, a také bez ohledu na očkování, osobní zodpovědnost za dodržování preventivních opatření na pracovišti, o kterých jsem již mluvila.
Kdo posílá zaměstnance do karantény a na testy?
Dle metodického pokynu MZ ČR aktuálně o karanténě rozhoduje a žádanky na odběr vystavuje orgán ochrany veřejného zdraví („OOVZ“), tj. krajské hygienické stanice a Hygienická stanice hl. m. Prahy. Děje se tak na základě epidemiologického šetření, které provádí s pozitivně testovanou osobou a během kterého zjišťuje místo jejího pobytu a osoby, se kterými byla v kontaktu v době, kdy mohla být infekční pro své okolí. V případech zjištění rizikového kontaktu na pracovišti bývá pozitivně testovaná osoba zpravidla vyzvána, aby uvedla kontakt na vedoucího pracovníka, od kterého si OOVZ seznamy osob v kontaktu vyžádá. V tomto i v obdobných případech rizikového kontaktu zaměstnance na pracovišti vedoucí pracovník strukturované údaje o osobách v rizikovém kontaktu zasílá na Oddělení nemocniční hygieny, které zajistí hlášení na OOVZ.
Podle zákona o ochraně veřejného zdraví však může protiepidemická opatření, včetně karantény, v případě zjištění infekčního onemocněn, nebo při podezření na ně nařídit i poskytovatel zdravotních služeb. Praktický lékař vždy stanovuje další postup, včetně testování v případech, kdy se u osoby v karanténě objevily klinické příznaky nemoci, nebo v situacích, kdy i přes trvající klinické příznaky je prvotní RT-PCRT test negativní.
Jaké jsou finanční podmínky v karanténě?
Zaměstnavatel za prvních 14 dní nařízené karantény vyplácí náhradu mzdy, která dosahuje 60 % redukovaného vyměřovacího základu, od 15. dne případné karantény (izolace) nebo nemoci dostávají zaměstnanci nemocenské dávky od státu.
