Já vím, že je říjen, ale v prosinci budou stávkovat doktoři, tak o tom musím psát, o čem jiném taky. Můžu tady samozřejmě moralizovat a vzpomínat na své začátky, to by mi šlo krásně, ale bylo by to k ničemu. Prostě nastala nějaká situace a je potřeba ji řešit, v klidu, bez emocí, obviňování z jedné či druhé strany, výhružek a tak podobně. Na jednu stranu se proboha přestaňme tvářit, že jsme někde na galejích a zaměstnanci tady umírají vyčerpáním. Na druhou stranu je prostě jiná doba, velká část lidí má jiné priority a je potřeba to vzít na vědomí a přizpůsobit se. Až si ten zvířený prach sedne, nastane nějaký nový normál a třeba nám zase pár let vydrží. Anebo ne, co já vím…
Vybavil se mi úžasný román Gepard, který napsal Giuseppe Tomasi di Lampedusa; Visconti pak podle něj natočil skoro stejně úžasný film. Odehrává se v druhé polovině 19.století, kdy se na Sicílii vylodil Garibaldi. Hlavní hrdina, kníže don Fabrizio, chápe nevyhnutelnost toho, co přijde, a situaci komentuje geniálním citátem: „Chceme-li, aby všechno zůstalo tak, jak je, je třeba, aby se všechno změnilo“. Pochopil to dokonale.
Tak se do toho pustíme.
prof. MUDr. David Feltl, Ph.D., MBA
