Tři ze sedmi čtenářů deníku Blesk, kteří se přihlásili do výzvy, že se veřejně pokusí zbavit závislosti na tabáku, docházejí k MUDr. Lence Štěpánkové, Ph.D., na Fakultní polikliniku VFN do Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN. Jak projekt probíhá, jak ho hodnotí sami účastníci?
Hugo a Jan se rozhodli přestat kouřit především kvůli synovi 
Hana dřív problémy řešila cigaretou, teď už rozhodně nechce
Je to trochu reality show, ale účastníci projektu prošli naprosto standardním a klasickým postupem jako každý klient Centra. Tedy vstupním pohovorem, nastavením individuální cílené léčby, A teď docházejí na pravidelná setkání, měření. Konzultujeme jejich obtíže, medikaci, psychický stav a průběžně je podporujeme.
Zajímalo nás od MUDr. Lenky Štěpánkové
Jsou Jan, Hugo a Hana tím, že je jejich léčba publikovaná v médiích, více motivovaní než vaši anonymní pacienti?
Začátek léčby probíhal obvyklým způsobem, ale v průběhu léčby samozřejmě mediální tlak mohl sehrát roli. A také asi sehrál. Zvlášť když někteří z nich, třeba Hugo, který musel absolvovat operaci páteře uprostřed léčby, byli pod větším psychickým tlakem. Tam jejich „veřejné“ odvykání před stovkami tisíc čtenářů bylo na jednu stranu určitě náročné, ale zároveň s vyšší motivací nezklamat. Nepotvrdíme to na žádných datech, ale z osobních setkání, jejich pocitů a mých pozorování bych řekla, že ta odpovědnost a motivace byla umocněná.
Má zapojení do takového projektu smysl?
Myslím, že propojení pacientů a čtenářů je skvělá sdílená zkušenost. Naši klienti se mohou svěřit se svými pocity a lidé, kteří třeba uvažují o tom, že by s kouřením skončili, ale bojí se, mají šanci si to prožít nanečisto. Tím se mohou snížit bariéry – obavy, z lékaře, z toho, že se budu svěřovat, budu mít abstinenční příznaky, strach z neúspěchu. Všechno to, co jim brání začít, prožijí s našimi hrdiny a zjistí, že to jde. Že každý může mít krizi a není to nic špatného, žádná hanba.
Váš dojem ze spolupráce
Jan a Hugo jsou pár a jasně ukazují, že když se rozhodne dvojice přestat kouřit společně, je to velká vzájemná podpora. Ve dvojici to jde vždycky líp než jednotlivcům. Každý z nich má krizi jindy a dokážou si pomoci navzájem. Moje zkušenost od jiných dvojic –-nikoli nyní z Blesku – na druhou stranu je, že když selže jeden z dvojice, ten druhý má vyšší tendenci selhat také.
Určitě bych vyzdvihla odhodlání paní Hany, která na začátku léčby měla osobní trable a problémy, že se rozhodla to překonat a neřešit je cigaretou jako dřív. A vydržela. Jan a Hugo zvládli plánovanou operaci a s ní logistické zádrhele při péči o syna.
Jak dlouho bude léčba trvat?
V prvním půlroce docházejí pacienti na kontroly víceméně pravidelně. Po prvním půlroce absolvují větší návštěvu, kdy navzájem zhodnotíme průběh. V druhém půlroce většina našich pacientů již pravidelně nechodí, zařazujeme obvykle jeden telefonický kontakt místo osobní schůzky. Konzultace v případě potřeby jsou samozřejmostí. Finální kontrolu provádíme po roce, i když jinde v zahraničí to bývá už po šesti měsících. Osvědčilo se nám to, protože v našem klimatu, kde se střídají čtyři roční období, odvykající prožije každé období v průběhu roku poprvé jinak. Nově. Zimní dovolenou na horách, letní sjíždění řeky… Všechno je poprvé bez cigarety. A v tom přetrvává riziko, jak zvládnou tytéž situace jako nekuřáci.
A jak tipujete výsledek?
Všem věřím. Šli do toho od začátku naplno. A vnitřní motivaci mají velkou. Jsem přesvědčená, že to zvládnou, i když už nebudou pod mediálním drobnohledem.
A co oni sami o sobě prozradili?
Odvykající kuřák prochází nepříjemným a obtížným obdobím absťáků. Ty se projevují změnami nálady, depresemi, obtížemi se soustředěním, neschopností odpočívat, zlostmi, podrážděností. Partneři Hugo s Janem, kteří chtějí nekouřit především kvůli svému synovi, také přiznávají, že byly náročné chvíle, kdy na sebe reagovali podrážděně. Dokonce měli i tichou domácnost, což se jim dřív nestalo. Naštěstí si uvědomili, že je to absťák, a díky tomu, že umějí o problémech otevřeně mluvit, překonali slabé chvíle. Hanka nebyla schopná se soustředit, neměla trpělivost poslouchat něčí vyprávění. U sledování filmu na konci zjistila, že vlastně neví, o čem byl.
Hugo zvládl plánovanou operaci páteře 
Haně pomáhají procházky se čtyřnohým parťákem
A po víc než dvou měsících…
Hanka musí řešit vlčí hlad a chutě. S podobnými problémy se potýká většina abstinujících kuřáků, snížit je může dostatečně dlouho užívaná medikace proti abstinenčním příznakům, pravidelný pohyb a změna stravovacích návyků. Hana věří, že zvládne i tuto výzvu. Už se poradila s odborníky a nechává si upravit jídelníček. Hugo s Janem prožívají náročné období s nemocnými kocourky, Hugo má za sebou plánovanou operaci páteře. Věděl, že kuřáci mají horší hojení ran a náročnější reakci na narkózu, což byl jeden z důvodů, proč se do projektu zapojit. Všechno dobře dopadlo. Navzájem jsou si oporou a radost jim dělá jejich syn. Jsou rádi, že se jim podařilo nekouřit.
Koho by chtěli přemluvit, aby přestal kouřit?
Hugo a Jan sice za skoro tři měsíce nikoho k nekouření nepřemluvili, ale určitě by si přáli, aby se méně kouřilo v divadelních zázemích. V tomhle oboru je strašně moc kuřáků a řeší tím stres. Takže by to přáli svým kolegům, kteří se o to třeba i pokusili, ale nevyšlo to. Hanka inspirovala kolegyni k přechodu z tabáku na alternativu. A i to je úspěch!
Konec kouření v číslech
Po čtyřech měsících spočítali účastníci projektu své úspory. Hana díky 1 940 nevykouřeným cigaretám ušetřila asi 15 229 korun, Jan spočítal, že se vzdal 306 cigaret za 3 200 korun a Hugo s ušetřenými 1 236 cigaretami má o 10 500 korun navíc.
A jejich hodnocení? Hana: „Díky Blesku jsem pod dohledem nutričního specialisty. Abstinenční příznaky mi pomáhá snížit medikace.“
Hugo a Jan: „Tentokrát jsme s kouřením skončili definitivně!“
