Rekordních 143 dní dokázali lékaři VFN držet pacientku při životě připojenou na umělé plíci. Vůbec první český bypass obcházející plíce zachránil šestatřicetileté ženě s těžkou plicní hypertenzí život a umožnil jí následně podstoupit transplantaci plic. Několikaměsíční mimotělní podpora si však vyžádala poškození srdce a řadu dalších operací. Zásluhou špičkových týmů zdravotníků se pacientka po roce hospitalizace vrátila domů.
Pacientka trpěla těžkou plicní hypertenzí a do VFN byla přijata již v prosinci loňského roku s masivním chrlením krve z plic a selháváním srdce. Lékaři ji ze závažného stavu zachránili zavedením mimotělní membránové oxygenace, tzv. ECMO. „Snažili jsme se několikrát ECMO podporu ukončit a připravit pacientku na transplantaci plic, ale nepodařilo se nám to. Její stav byl tak těžký a závažný, že transplantace byla neuskutečnitelná bez určitého přemostění kritické fáze něčím originálním, co by jí umožnilo rehabilitaci a mobilizaci. Pacientce jsme proto implantovali unikátní bypass, který obcházel její plíce. Ty byly hypertenzí natolik poškozeny, že se jimi krev neprotlačila a bez podpory mimotělního oběhu by žena dál nepřežila,“ vysvětlil postup doc. MUDr. Martin Balík, Ph.D., EDIC, vedoucí lékař intenzivní péče Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny VFN a 1. LF UK, a dodal: „Ženě jsme umožnili žít s mimotělní plící pověšenou na hrudníku, kdy byl průtok krve zprava do levého srdce poháněn její vlastní pravou komorou. Tělo tak mělo čas se zotavit a připravit na transplantaci plic, která byla její jedinou perspektivou.“
Unikátní bypass nahradil poměrně jednoduchým a zároveň geniálním způsobem funkci plic. Na přístroj zajišťující mimotělní výměnu plynů (NOVALUNG), tzv. umělou plíci, pacientku lékaři připojili za asistence odborníků z německého Regensburgu. „Princip operace spočíval ve vytvoření obchvatu mezi hlavní plicní tepnou, která vede krev ze srdce do plic, a levou síní, kam za normálních okolností přitéká okysličená krev a současně ji zbavuje kysličníku uhličitého. Bypassem s oxygenátorem jsme zajistili dostatečný a dlouhodobý přísun kyslíku, a naopak eliminovali kysličník uhličitý. Nemocná se tak mohla pohybovat a rehabilitovat,“ přiblížil princip operace prof. MUDr. Jaroslav Lindner, CSc., přednosta II. chirurgické kliniky – kardiovaskulární chirurgie VFN a 1. LF UK, který mladou ženu operoval. Lékaři pomocí umělé plíce navíc pacientce snížili tlak v pravostranných srdečních oddílech. Její selhávající rozšířená pravá komora se mohla opět zmenšit a po tlakovém odlehčení se zlepšila i její funkční zdatnost. Žena tak byla lépe připravena na samotnou transplantaci. „Nikdo nepředpokládal, že kombinace nepříznivých faktorů, jako je například vzácnější krevní skupina, absence České republiky v organizaci Eurotransplant nebo pandemie koronaviru povedou ke kritickému nedostatku dárců a 143 dnům, které pacientka strávila na podpoře srdce a plic,“ upozornil doc. Martin Balík s tím, že běžně mají lidé mimotělní oxygenátor deset dní a světový rekord byl do té doby 79 dní.
Transplantace se mladá žena dočkala až 18. června 2020 ve Fakultní nemocnici v Motole, ihned po získání vhodného dárce. Několikaměsíční pobyt na mimotělním oběhu však způsobil v jejím organismu zásadní změny, které komplikovaly samotnou transplantaci i pooperační průběh. „Srdeční selhání v důsledku poškození srdce, které bylo několik měsíců napojené na umělou plíci, a opakované pooperační krvácení si v následujících dnech po transplantaci vyžádaly několik reoperací. Ten první týden byl opravdu nesmírně kritický,“ vzpomíná prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D., přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol a vedoucí transplantačního programu transplantací plic. Zdravotní stav pacientky vyžadoval i po operaci intenzivní péči. Díky špičkové spolupráci specialistů VFN a FN v Motole se pacientka vrátila po téměř roční hospitalizaci v prosinci před Vánoci domů.
