Umělá inteligence se v medicíně a zdravotnických oborech dnes již běžně využívá a její význam dále poroste. Dynamický vývoj pozorujeme zejména v oblasti zobrazovacích metod, kdy postupně přibývají certifikované nástroje, které usnadňují hodnocení rentgenových snímků, mamografie, CT plic či mozku a podobně. V ČR jsou již schválené AI aplikace například pro hodnocení EKG, očního pozadí či asistenční aplikace pro koloskopii. Velkým benefitem, který lékaři často v souvislosti s AI zmiňují, je úspora času. Na AI lze delegovat rutinní úkoly či administrativu a tím se otvírá více prostoru pro pacienty i komplexnější a efektivnější práci. Oblasti AI se ve VFN, v odborné společnosti ČSAIM a v rámci katedry IPVZ věnuje intenzivně doc. MUDr. David Zogala, Ph.D., přednosta Ústavu nukleární medicíny 1. LF UK a VFN.
Jak umělou inteligenci v medicíně vnímáte a využíváte vy?
AI je nástroj, nemá zdravotníka nahrazovat, má zkvalitnit jeho práci a má především roli asistenčního nástroje. Na konci procesu stále stojí lékař, který výsledky AI ověří a potvrdí jejich správnost. Nukleární medicína je z velké části zobrazovací metodou, a právě zobrazovací metody byly jednou z prvních oblastí AI. Ve zdravotnictví vnímám tři hlavní motivace k zavedení AI. Jedna z nich je úspora lékařského času, druhá zpřístupňování péče, která by jinak k dispozici nebyla, a třetí je zkvalitnění práce lékaře. Jsme jenom lidé, můžeme být unavení, AI nás může ohlídat a upozornit na něco, co bychom třeba jinak přehlédli. AI je technologie, která nemá naprogramováno předem dané řešení problému, ale řešení těch problémů se učí. To, jak kvalitně bude fungovat, ovlivňují dvě věci – jak kvalitní data dostala a jak kvalitního měla učitele.
Jaké AI nástroje mohou lékaři použít v rámci péče o pacienty?
V rámci běžné zdravotní péče pouze ty certifikované jako zdravotní prostředky, jiné se používat nesmějí. Získat takovou certifikaci je pro výrobce velmi náročný a nákladný proces, který nekončí certifikací, ale v určité míře probíhá po celou dobu života produktu. Další věc je práce s citlivými daty a nastavení garancí, že data o pacientech nebudou zneužita. Daná instituce potřebuje mít AI systém v rámci svojí IT infrastruktury správně nastavený, aby tomu předešla. Konkrétní nasazení AI technologie – možnosti jsou velmi široké a těžko si v současné době představit, kde všude se uplatní, nebo naopak, kde narazí na nějaké limity.
Jaká je situace ve VFN?
Ve VFN zakládáme pracovní skupinu, která si klade za cíl nastavit jednotné mechanismy práce s AI, dát tomu řád. Mapujeme, kde všude a jak chtějí jednotlivá pracoviště AI využívat. Máme již řadu aplikací na různých odděleních, které jsou certifikované a smějí se používat. Potřebujeme nastavit jednotné procesy pro implementaci AI nástrojů – jak po stránce technické, tak po právní a smluvní. AI nástroj je v první řadě softwarový zdravotnický prostředek, takže proces implementace vždy začíná na IT oddělení.
Pomohla by AI v ambulancích? Například při zápisu lékařské zprávy?
Určitě. Kvalitní rozpoznávání řeči a převod řeči do textu již AI umí velmi dobře, píše třeba automatické přepisy nebo zápisy v telekonferencích. Někomu však toto nemusí vyhovovat, protože při psaní trochu „přemýšlí prsty“. Dokážu si představit, že pacientům v čekárnách praktiků či urgentních příjmů budou jednou k dispozici chatboty, které zajistí prvotní komunikaci s pacientem, doptají se na příznaky, odeberou základní anamnézu, popis potíží a připraví odborné shrnutí. Tím ušetří čas v samotné ordinaci, protože lékař již základ uvidí a cílenými dotazy si anamnézu upřesní, upraví. AI pak může ulehčit i další administrativu – vystavit žádanky na léky, odběry krve a podobně. Dnes již AI modely typu ChatGPT, Gemini či Claude i přes řadu chyb a nedostatků dokáží vyhodnocovat medicínská data a působit i jako „virtuální lékař“. Tento typ dat totiž svým obsahem a uspořádáním velmi dobře vyhovuje způsobu fungování velkých jazykových modelů. Na druhou stranu pacient vyzbrojený konzultací AI a trvající na realizaci jejích rad nezřídka začíná být v ordinacích lékařů novým druhem komunikační a odborné výzvy.
Jak moc ovlivňuje AI současné české zdravotnictví?
AI vstoupila do zdravotnictví, stejně jako do ostatních odvětví a oborů, a ovlivňuje ho. Umělá inteligence již nyní zdravotnictví transformuje. AI nástroje přinášejí kvalitativní zlepšení a ekonomické úspory. Státy, které se tomuto trendu přizpůsobí a naučí se AI používat, budou mít navrch. Platí to i pro zdravotnictví. Otázkou je, jak moc a v jakých oborech bude AI zdravotnictví ovlivňovat. Klíčové je, jak je AI nástroj používán, a proto mu musíme rozumět, umět ho ovládat a kriticky hodnotit jeho výstupy. V oblasti AI je zásadní vzdělávat lékaře i ostatní zdravotníky. Nadále bude patrně docházet k rozvoji AI technologií a AI hardwaru tak, že AI bude autonomně dostupná ve všech menších zařízeních bez nutnosti použití náročných serverů, její provozování se bude lokalizovat. Nerad bych se ale pouštěl do prognóz, protože v oblasti AI se dlouhodobě průběžně pletu.
Lze umělou inteligenci zavést do všech medicínských oborů? Co třeba operace?
Myslím si, že v nějaké míře lze AI zavést prakticky do všech oborů. Jde o pokročilou práci s informacemi a na tom je medicína postavena. Autonomní robot-chirurg je zatím stále sci-fi, ale již dnes se hojně uplatňuje robotická chirurgie a systémy typu daVinci, což jsou robotické paže, které chirurg ovládá z místa úplně mimo tělo pacienta a operační pole sleduje prostřednictvím kamer. Zde AI může fungovat jako vizuální asistence (pomáhá identifikovat struktury v zorném poli) či tzv. haptická podpora (vytváří dojem hmatové odezvy). Vede tak k určitému stupni autonomie a automatizace operačních kroků a může třeba i pomoci eliminovat třes ruky lékaře.
Ovlivní AI i nelékařské zdravotnické profese?
Nepochybně, již dnes existují AI systémy na polohování pacientů při zobrazovacích metodách, systémy detekce pádů, administrativních činností ve zdravotnictví či systémy kontroly lékových interakcí a podobně.
Doc. MUDr. David Zogala, Ph.D. je předsedou České společnosti nukleární medicíny ČLS JEP, místopředsedou pro vzdělávání České společnosti pro umělou inteligenci a inovativní digitální technologie v medicíně ČLS JEP a od 1. 6. 2025 vedoucí nového výukového pracoviště v IPVZ s názvem Digitální technologie, virtuální realita a umělá inteligence ve zdravotnictví.
