Dobrovolní dárci krve opět podrželi naši nemocnici. Děkujeme všem

V polovině května ohlásila VFN kritický nedostatek krve a okamžitě se zvedla vlna solidarity. Naše věrná základna stálých dárců krve pomáhá dlouhodobě a jejich řady se naštěstí neustále rozšiřují o nové prvodárce.

Světový den dárců krve, který oslavíme 14. června, právem patří nezištným dárcům, kteří opakovaně pomáhají všem, kdo potřebují transfuzní přípravky. Těch stálých máme v registru Fakultního transfuzního oddělení přibližně 70 tisíc, ale i tak se stává, že někdy krev zoufale chybí. „V květnu se to stalo i kvůli znovuobnovení plánované péče a dlouho odkládaným operacím. Dalším důvodem bylo nedostatečné využívání mobilního odběrového týmu přímo ve firmách. Ty totiž stále pracují v režimu home-office. V době pandemie se také změnila skladba nemocných, kteří transfuzní přípravky nutně potřebovali, například hematologičtí nebo onkologičtí pacienti,“ vyjmenovala některé příčiny MUDr. Lucie Langmeierová z FTO VFN.

Výzvy na sociálních sítích, reportáže a tisková zpráva pomohly

Solidaritu dárci projevili téměř okamžitě: stačila výzva na FB naší nemocnice, reportáž na serveru novinky.cz, informace v několika denících a tisková zpráva, a počty zájemců o darování krve se navyšovaly. „Před výzvou jsme u kritických skupin, což byly 0 RhD pozitivní a A RhD pozitivní, měli mezi 20–30 procenty obvyklých zásob a stačilo deset dní a zásoby se zvýšily na 40 procent,” potvrzuje Ing. Lukáš Darebníček z FTO.

Respekt a úcta všem, kdo pomáhají!
„Děkujeme všem našim dárcům. Vážíme si jak stálých dárců, kteří chodí pravidelně řadu let, tak samozřejmě prvodárců. Uvědomujeme si, že se každoroční kampaně logicky zaměřují spíše na mladé dárce a jejich cílem je především obnova stávajícího registru a zachování kontinuity s další, budoucí generací dárců. Někdy se ale přitom zapomíná na naše stálé dárce,“ uvažuje primářka FTO MUDr. Daniela Dušková, Ph.D, která je se svými „ovečkami“ neustále v kontaktu a říká o nich: „Můžeme jim zavolat, když je krize, do hodiny přijedou a ještě se omlouvají, že to nestihli dřív. Známe se léta, často známe své rodinné historie.  Máme s kolegy velký respekt ke všem, protože není úplně jednoduché přijet darovat, chce to nejen odvahu a osobní nepohodlí, ale i organizaci celé rodiny, zaměstnání. Všechno jen kvůli tomu, aby pomohli.“

A co na to hlavní hrdinové?
Jedním z těch, kdo dává krev pravidelně, je učitel Arcibiskupského gymnázia na Praze 2 Ondřej Trepeš: „Mám za sebou přes 40 odběrů, začal jsem krátce po osmnáctinách. V rodině pravidelně dával krev dědeček, já jsem si náhodou všiml výzvy v televizi a vzpomněl jsem si na dědovo vyprávění. Tak jsem přišel. Jako učitel a zároveň skautský vedoucí mám vztah ke zdravému životnímu stylu, k první pomoci, ke zdraví obecně. Už jsem přivedl asi deset nových dárců. Každý, kdo nemá nějaký zdravotní problém a je dospělý, se obvykle připojí bez mučení… Nováčkům je potřeba dát jasné informace: kam jít, co je potřeba, co to obnáší, jak bude odběr dlouho trvat. Češi jsou dobrosrdečný národ, rozdali by se, ale nejistota či dokonce strach z nestandardní a neznámé akce způsobí, že bohulibou myšlenku darovat krev odloží na neurčito. S dárcovstvím krve to funguje jako se Skautem: neděláme nábor, kampaň, my předáváme myšlenku. Cílem není získávat jen jednotlivé členy, ale formovat stávající, aby přiváděli nové lidi ze svého okolí, a úplně stejné je to s dárcovstvím krve…“

To potvrzují i jeho kolegové, které přivedl. Maturant Martin: „V rodině naštěstí nikdy nikdo nepotřeboval transfúzi, ale jsem vedoucí ve Skautu a Ondřej nás vyzval, takže jsem přišel zjistit, jak dárcovství funguje. Mám skupinu 0 negativní, což je univerzální, vždycky se hodí, tak dávám…“

Václav Smola má na kontě už téměř 450 odběrů: „Můj vztah k dárcovství začal v mládí, v hospodě. Seděli jsme po sportu s kamarády na pivu a tenkrát se ve mně pohnulo něco ve smyslu: „Stejně ti to jako hokejistovi furt z toho nosu teče, tak taky pomoz! Co mi dárcovství krve dává? K darování krve jsem přivedl za celá ta léta asi jen dceru Káču, ta teď musela ze zdravotních důvodů přerušit. Já osobně jsem před časem mohl darovat krev z lásky své mamince, když podstupovala operaci kyčle, jinak o žádném pacientovi, v němž koluje moje krev, nevím 😊. Ale děkuji za krásný dar od života, že mám možnost takto pomáhat!“