Jak spolupráci se studenty hodnotí přímo na klinikách, jsme se zeptali vrchní sestry z KARIM, Mgr. Lenky Kramářové, a staniční sestry RES 1 Bc. Lenky Vaňkové.
Z 90 % máme se studenty velmi dobré zkušenosti. Chodí k nám studenti 3. ročníků VOŠ – obor Diplomovaná všeobecná sestra, Diplomovaný zdravotnický záchranář, studenti specializačního studia, medici, kteří potřebují splnit ošetřovatelskou praxi, studenti z 3. LF UK, obor Všeobecná sestra, a nesmíme opomenout studenty oboru fyzioterapie. Ti všichni již vědí, co si mají představit pod pojmem intenzivní péče, a jsou převážně rozhodnuti pracovat ve zdravotnictví. Zbylých 10 % jsou ti, co studují z nutnosti nebo povinnosti, možná na přání rodičů, studenti 2. ročníků, kteří teprve s praxí začínají. Je velká škoda, že 1. LF UK nemá bakalářské a magisterské studium – obor Všeobecná sestra a Intenzivní péče, doufáme, že se situace změní.
Jdou k vám již s jasným záměrem věnovat se právě oboru intenzivní medicíny a v čem se to projevuje?
Ráda bych řekla ano, ale… Záleží na tom, zda jsou to studenti denního nebo kombinovaného studia a jaký obor studují. Máme velkou škálu studentů, kteří k nám chodí, a každý má trošku jinou představu o intenzivní péči. Naším úkolem je ukázat co nejvíce specifik a zajímavostí v IP, mimo jiné např. SPIN, výkony ambulance bolesti a kanylačního centra, péče o pacienty po velkých stomatochirurgických výkonech, RES I. a jedinečné operace v ČR, RES II. a RES UP oddělení, která se dokážou výborně postarat o pacienty v podstatě s jakoukoliv diagnózou vyžadující orgánovou podporu, toxikologické(zde si nejsem jista, prosím ověřte) centrum, ošetřovatelskou péči o hematoonkologické pacienty a ECMO program napříč resuscitačními odděleními, špičková anesteziologická péče pro celé spektrum chirurgických oborů, léčba chronických ran a další velmi zajímavé výkony související s provozem lůžkové péče v intenzivní medicíně. Naším cílem je studenty zaujmout, vtáhnout do problematiky intenzivní péče a získat jejich zpětnou vazbu.Ze zkušenosti víme, že si IP buď oblíbí a vracejí se k nám (opakované praxe, nástup na jakoukoliv JIP nebo ARO), anebo je tato zkušenost odradí. Ti, co už někde pracují, mají možnost porovnat si rozdíly mezi pracovišti.
Vybíráte si zaměstnance raději na základě takové osobní zkušenosti nebo volíte jiné cesty?
Kdybych tuto otázku dostala před změnou v systému zdravotnického školství, jednoznačně bych řekla, že jsme si zaměstnance mohli vybírat. Dnešní systém školství je pro mnohé v podstatě neuchopitelný, velmi nám chybí možnost vzdělávání sester na 1. LF UK. Úzce spolupracujeme s odborem vzdělávání, úsekem lidských zdrojů a koordinátorkou pro zdravotnické školy, aby praxe byly plynulé a pro účastníky zajímavé a přínosné. Zaměstnance si i v této nelehké době pečlivě vybíráme, máme zájem především o motivované lidi se zájmem o práci s vysokým nasazením, týmové hráče se smyslem pro spolupráci, na které je naše práce založena.
Jsou pro vaše oddělení studentské praxe přínosné nebo vás spíš zatěžují při péči o pacienty ve velmi závažném stavu?
Na tuto otázku není jednoznačná odpověď. Záleží na šikovnosti a vnímavosti studentů a také na trpělivosti a vstřícnosti personálu. Samozřejmě v našem oboru preferujeme studenty vyšších ročníků, kteří již mají základní praxi za sebou a mají na čem stavět. Ale uvědomujeme si i to, že každý jednou začínal a první dojem dělá hodně. Pokud dokážeme zaujmout i studenty nižších ročníků, tak se studenti vracejí i v dalších ročnících a my si tím vychováváme „nové pracovníky“. Covidová doba nám ukázala, že když je potřeba, umíme pracovat s kýmkoliv a kdykoliv. A učíme se navzájem.
