Díky evropským dotacím jsme již zrealizovali více než sedmdesát projektů

Můžete prosím popsat, jak složitá je cesta k tomu, aby bylo o grant na určitý projekt zažádáno a poté byl schválen? Co vše například musí být součástí dokumentace?
Oblast evropských dotací je velmi proměnlivá a různorodá, peníze z Evropské unie přicházejí vždy na šestileté období, kdy se mění dotační programy, pravidla financování i terminologie.
Každý evropský program má odlišná pravidla, dokonce i jednotlivé výzvy v rámci jednoho programu mají svá specifika a různé podmínky. Naše oddělení musí tedy být v permanentní pohotovosti a neustále sledovat změny pravidel, příruček a manuálů.
Ač se programy od sebe velmi liší, VFN vždy musí reagovat na konkrétní podmínky ve vyhlášené výzvě k předkládání projektových žádostí. Součástí žádosti je vždy popis plánovaných aktivit, měřitelné ukazatele a podrobný rozpočet. Často je nutno zpracovat větší množství příloh, například studii proveditelnosti, dokumentace k žádosti pak vydá „na tlustý šanon“.  Zpracování zpravidla zabere týdny až měsíce a je nutná intenzivní spolupráce řešitelského pracoviště, OEG a dalších odborných či obslužných úseků nemocnice.

Kdo je vlastně autorem první myšlenky, která se pak rozvine do zpracování žádosti o grant?
Autorem první myšlenky může být řešitelské pracoviště (klinika, ústav), u velkých investičních akcí přichází prvotní idea „shora“, to jest projekty vznikají v souladu se strategickými záměry Ministerstva zdravotnictví a vedení nemocnice.
Pozitivní je, že v posledních letech je celý proces administrace evropských dotací ve většině případů plně elektronizován. Aktuálně pracujeme při správě našich projektů v sedmi různých informačních systémech. Prostřednictvím těchto systémů OEG za VFN podává projektové žádosti, komunikuje s nadřízenými orgány, podává zprávy o realizaci projektu, žádosti o platbu, žádosti o změnu či zprávy o udržitelnosti projektu.

O kolik grantů jsme již EU žádali? S jakým úspěchem se můžeme pochlubit?
Za poslední tři roky jsme podávali celkem 51 projektových návrhů. V případě, že se jednalo o dotace ze strukturálních fondů EU nebo z takzvaných norských fondů, kde VFN vystupuje jako samostatný žadatel a příjemce dotace, je naše úspěšnost téměř stoprocentní. U mezinárodních programů (typu HORIZON EUROPE), kde se VFN zapojuje jako jeden z partnerů mezinárodního vědecko-výzkumného konsorcia, je úspěšnost výrazně nižší (kolem 15 %, což ale odpovídá celkové úspěšnosti ČR v rámci tohoto velmi konkurenčního programu). Zde za úspěch považujeme i to, že odborná pracoviště VFN jsou oslovována zahraničními koordinátory k zapojení do projektových konsorcií čím dál častěji.

Kolik projektů jsme ve VFN již mohli díky evropským dotacím realizovat? Můžete prosím některé významné zmínit?
Od roku 2006, kdy naše oddělení ve VFN vzniklo, bylo realizováno celkem 73 evropských projektů s rozpočty v celkové výši 1,6 mld. Kč. Jedná se o široké spektrum projektů a oblastí podpory, které zahrnuje pořízení zdravotnických přístrojů, rekonstrukce, energetické úspory a zateplování budov, elektromobilitu, IT systémy a kybernetickou bezpečnost (tj. investice), ale i mezinárodní výzkum včetně realizace klinických studií, výzkum vzácných onemocnění, podporu paliativních, adiktologických či dobrovolnických týmů, vzdělávání zaměstnanců či provoz dětské skupiny pro zaměstnance nemocnice.
Důležité je zmínit, že Praha je z hlediska čerpání z evropských fondů v jiné situaci, než jsou ostatní regiony v ČR. Evropská komise stanovuje pro Prahu jako více rozvinutý region specifické podmínky. Obecně lze říci, že region hlavního města dostává z evropských fondů v porovnání s ostatními kraji menší objem finančních prostředků na předem určené oblasti podpory. Dalším specifikem je, že možnost využívání dotačních příležitostí není pro všechny poskytovatele zdravotní péče na území hlavního města stejná. Liší se především z pohledu zřizovatele či vlastníka, může se lišit i rozsahem poskytované zdravotní péče, limitujícím faktorem je i to, že areál VFN je pod památkovou ochranou. To znamená, že možnosti evropských investičních financí pro naši nemocnici jsou poměrně omezené a jsme rádi, že se nám daří získat a využít maximum možných dotací.
V minulosti se nám podařilo například získat prostředky na přístrojové vybavení pro komplexní onkologické centrum (KOC), komplexní kardiovaskulární centrum (KKVC), onkogynekologické a perinatologické centrum gynekologicko porodnické kliniky, na rekonstrukci Centra komplexní péče pro děti s perinatální zátěží  kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu, rekonstrukci venkovních i části vnitřních prostor pro pacienty v areálu psychiatrické kliniky, již od roku 2012 získáváme opakovaně dotace na zaměstnaneckou školku.

V současné době běží ve VFN šestnáct projektů spolufinancovaných Evropskou unií. Které z nich jsou nejdlouhodobější a které naopak již budou v dohledné době úspěšně ukončené?
Aktuálně je pod správou OEG 16 evropských projektů téměř za 1 miliardu Kč. Částka je tvořena především šesti velkými investičními projekty s rozpočty celkem přes 900 tisíc Kč. Zbylých 10 projektů je převážně neinvestičního charakteru, z toho čtyři jsou evropské výzkumné projekty.
Realizace evropských projektů obvykle trvá od 24 měsíců až po 5 let. Mezi projekty s nejdelší realizací patří mezinárodní výzkumný projekt SECURE 2. interní kliniky (6,5 roku) a projekt na modernizaci nemocničního informačního systému z programu IROP (5 let). V březnu letošního roku byla dokončena rekonstrukce bývalého interního oddělení na Strahově (projekt se realizoval od roku 2019). Do konce roku 2023 předpokládáme dokončení 4 zásadních investičních projektů financovaných z nástroje REACT EU, díky nimž získala VFN finance na modernizaci přístrojového vybavení pro urgentní a intenzivní péči, laboratorního vybavení, vybavení pro onkologické pacienty a na vybudování centra pro bariatrické pacienty.

Kdo má zájem dozvědět se více, může se podívat na web VFN, kde jsou všechny realizované projekty shrnuty na těchto stránkách: Evropské granty – Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (vfn.cz)